… jistě ti nejsou neznámé všelijaké názvy pro dnes nejužívanější drogu marihuanu. Je považována za nejméně škodlivou. Často se říká mezi mládeží, že je méně škodlivá než kouření tabákových cigaret Mluví se o ní dokonce jako o látce s léčivými účinky. Při jejím užívání člověku většinou není fyzicky zle ani se nedostavují abstinenční příznaky. V podvědomí lidí je všeobecně zapsána jako lehká, levná a neškodná droga. Možná, že i ty si myslíš, že na jejím užívání není nic špatného, že jde jen o nevinnou zábavu; něco příjemnějšího, než jsou stresující povinnosti ve škole, zklamání v lásce, nebo nekonečné dohadování s rodiči. A vůbec, co jiného dělat, když je doma taková nuda a v televizi nic moc. Říkáš si: stejně je kolem toho zbytečně moc řečí, táta kouří cigarety… Aspoň to zkusím! Ale…! Netušíš, s čím si zahráváš. Kousek po kousku se zamotáváš do pavučiny. Droga si s tebou časem začne dělat co bude chtít. Deklaruješ svou svobodu, rozšířené vědomí a vlastně tou myšlenkou už o svobodu přicházíš. Stáváš se omezeným v morálních, psychických a tělesných schopnostech. Vědomí se stává závislým.

A to přeci nechceš!
…závislost?! Na marihuaně?! To nemyslíte vážně!
Možná si myslíš, že když se nedostavují typické abstinenční příznaky (nevolnost, halucinace, třes, křeče apod.), že je marihuana prostě neškodná. Opak je pravdou. O to víc je droga zákeřná. Účinná látka (tetra-hydro-canabinol, zkráceně THC), obsažená v produktech konopí, je z organismu vylučována jen velmi pomalu. Proto se s tím organismus dokáže vyrovnat bez křečí. Látku THC z jediné kvalitní cigarety„trávy“ vylučuje zdravý organismus 2-4 měsíce. Psychika to zatím zvládne, v tom je právě zakopaný pes.
Jak to vypadá, když kouříš častěji, než organismus stihne THC vyloučit? Zvyká si na něj jako na látku, která do něj patří, snižuje se požitek z drogy. A to bývá počátek závislosti. Takže…
…trochu pravdy, milý příteli!
Destruktivní proces je zákeřný a dostatečně pomalý, aby unikl pozornosti kuřáka marihuany. THC narušuje propojení nervových buněk, tzv. synapse. Podívej se na několik nejzávažnějších a lékařsky doložených důsledků užívání této drogy:
1. poškození mechanické i logické paměti (zapomínání)
2. poruchy smyslového vnímání (až stavy bezvědomí), porušení orientace v čase i prostoru, prodloužená reakční doba
3. poruchy motorických funkcí (nápadná neobratnost, např. při chůzi)
4. chronické, bolestivé záněty očních spojivek
5. poškození činnosti srdce a cév, jater
6. poškození dýchacích cest (vyšší riziko rakoviny než u tabáku)
7. vypadávání vlasů, kožní problémy
8. gynekologické problémy (poruchy menstruace)
9. zvýšené riziko komplikací při porodu, závažná poškození plodu v těhotenství, vyšší kojenecká úmrtnost
10. předčasná ztráta sexuální touhy a prožitků
11. selhání a impotence u mladých mužů
12. citové otupění (vnímání i projevy)
13. pocit pronásledování – stíha
14. deprese, ztráta vůle k životu, sebevražedné myšlenky
15. aktivizace psychických onemocnění, které by se jinak neprojevily nebo by se méně rozvinuly (schizofrenie)

Každá z jmenovaných poruch organismu narůstá množstvím nevyloučeného THC, zůstávajícího v organismu člověka. Stejné účinky a následky má nejen kouřená marihuana, ale i další produkty z kanabisu (např. velmi silný hašiš) nebo potravino-vé produkty „kořeněné“ trávou.
Tolerance k droze se postupně snižuje a k vyvolání slastných pocitů nastupuje potřeba tvrdší drogy. Mnozí, kteří tak lehce začínali, netušili, že přijde čas, kdy to nezvládnou a přejdou na tvrdé drogy. Předtím říkali: „Já? Nikdy!“
Proč to nezvládli?
Změnila se droga. Místo 5% THC obsahují dnešní materiály až 21 %. Taková marihuana se chová už podobně jako tvrdá droga. Je to hypnotikum, které může způsobit nebezpečné psychické stavy, zkresluje schopnost vnímat skutečnost tako-vou, jaká je, může vyvolat paranoidní stavy a halucinace, zmatenost, stavy úzkosti, které uživatelé prožívají i několik let poté, co s kouřením marihuany přestali.
S fyzickou závislostí si dnes dovedou lékaři poradit a organismus vyčistit. Tzv. detoxikace trvá od několika dnů do několika týdnů. Pokud nedojde k demenci, lze překonat i psychickou závislost. Ta je však u kuřáků nejsilnější. Její cílevědomé a soustředěné zdolávání je otázkou roků i desetiletí.
Ale existuje ještě jiná závislost, o které se toho z lékařských knih mnoho nedovíme, protože ji lékaři a psychiatři jen tuší. Je to dobře nastražená past. Mezi odborníky se hovoří o tzv. „spirituální krizi“. V životě člověka, který jednou vstoupil na šikmou plochu užívání drog, se něco nevratně změnilo. Každý, kdo se vyléčil fyzicky i psychicky, ví, že už se nesmí drogy nikdy dotknout. Jinak se brzy vrací tam, kde před lety přestal. Něco toxikomana neodolatelně táhne. Vzpomínky, nesmaza-telná zkušenost s prožitkem, který láká zpět do pasti. Přirozená bariéra v něm zůstává prolomena.
Mávnout nad tím rukou? Tak jsem to slyšel od mnoha kuřáků: „Každý musí na něco umřít... Každý má nějakou tu neřest… Hlavně si užít...“ Většina lidí vidí smysl života v slastném prožitku, a tak se ženou za pocity blaha. Jenže pocity blaha se tvůj duch nikdy nenasytí. V touze po rozšířeném vědomí ti droga zprostředkuje jen rozšířený obzor prázdnoty, který je příčinou depresí a pocitu nesmyslnosti vlastního života.
Kudy kam?
Pokud marně bojuješ s drogou, nabízíme ti pomoc. Můžeš navázat kontakt s lidmi, kteří znají cestu, jak se z toho dostat. Bude tě to stát hodně sil, abys tento návyk překonal. Zatím možná nevíš, že budeš potřebovat i pomoc od Boha. Také o tom ti rádi povíme víc a poskytneme ti přesvědčivá svědectví těch, kteří byli z nejrůznějších závislostí už vysvobozeni. Neboj se tento krok učinit, jsme připraveni se ti diskrétně osobně věnovat. Napiš na některou z uvedených adres, nebo se s námi spoj přes internet. Rádi ti dáme adresy pracovníků, které můžeš kontaktovat v blízkosti tvého bydliště.

Program ARNOŠT, jirkalachman@tiscali.cz
EXODUS, Benešovská 507/15, 25801 Vlašim, exodus@cmail.cz
TEEN CHALLENGE, Na Bendovce 24, 181 00 Praha, www.teenchallenge.cz
TEEN CHALLENGE, Kopečná 37, 602 00 Brno, www.teenchallenge.cz
TEEN CHALLENGE, Úprkova 25, 702 00 Ostrava, www.teenchallenge.cz
Rehacentrum ELIM, Hladná 10, 397 01 Písek, www.elim.euweb.cz
KOTEC, Hlavní 280/5, 353 01 Mariánské Lázně, www.jan10.cz
ÚTOČIŠTĚ o.s., Brněnská 486, 356 01 Sokolov, www.volny.cz/utociste

S trávou je to v pohodě

Marek   Orcho Vácha

Marihuana by se určitě měla zlegalizovat. Aspoň tak to říkají její konzumenti.

Není totiž o nic horší než alkohol a alkohol je společensky přijatelnou drogou, proč by tedy nemohla být i tráva? Na vině je společnost, která je tak pokrytecká, že jednu drogu přijímá a druhou ne.

Na věci mi přijde zvláštní to až zarputilé dokazování konzumentů, že na marihuaně v žádném případě nebylo, určitě není a dozajista nikdy nebude nic špatného. Argumenty proti tak silné rétorice nemám, co ale naopak mám, jsou mí kamarádi.

Můj kamarád J. je velmi chytrý, a byla radost ho kdysi dávno učit. Vždycky se chtěl dostat na medicínu a lehce na ni měl. Pak se rozhulil, napřed málo a pak víc, teď denně a hodně. O nic nejde, ubezpečuje mě vždy, když spolu mluvíme.

J. se již na medicínu nechce. Co taky s medicínou? táže se filosoficky. Jeho rozhodnutí samozřejmě a pochopitelně nemá nic společného s marihuanou, zdůrazňuje trochu popuzeně. J. se prostě změnil a vidí teď věci jinak. To se v dospívání stává a jen idiot nemění názory. J. je teď v pohodě. Skautský oddíl, který se J. pokoušel vést, se nedávno úspěšně rozpadl. Chlapci z vedení připouští, že za ztrátu zájmu o oddíl může i tráva, ale jen částečně. Byly zde totiž i jiné vlivy, zdůrazňují.

Jiný kamarád Z. konzumoval marihuanu též a považoval se dokonce za jednoho z moderních proroků trávy. Vždy mi přinášel nová čísla časopisu propagujícího konopí, jehož byl šéfredaktorem a které obětavě roznášel po známých. Z. mě často zval na různé přednášky a velmi stál o to, abych na ně chodil. Z. velmi přeceňoval můj vliv na mládež a snil o tom, že až se stanu příznivcem trávy, získáme spolu mnoho nových přívrženců, takhle mi to aspoň říkal. Z. byl vždycky v pohodě, na druhé straně nebyl schopen dosáhnout na titul bakalář na fakultě, o které se z dobrých důvodů domnívám, že na ní bakalářské zkoušky udělá i šumící tráva. Jakoukoli souvislost mezi konzumací a opakovanými nezdary ve studiu Z. striktně popíral. Pravdou je, že byl vždycky v pohodě, vždy v dobré náladě a studijní i jiné neúspěchy bral velmi sportovně.
Dnes má za sebou Z. neukončenou školu a ukončené vztahy. Co za sebou naopak Z. nemá, je schizofrenie, která se u něj dosti prudce rozvinula. Co je ale jisté a samozřejmé je to, že eskapády života Z. nemají nic společného s hulením. Ba naopak, bez trávy by to bylo jistě ještě mnohem horší a Z. by možná skončil jako konzumem posedlý kravaťák někde na univerzitě, soudí Z. sám o sobě.

Na L. jsem narazil pozdě v noci v malém městečku v jednom rádoby rockovém klubu. Vzpomínám na naše první setkání; L. byl ve velmi zuboženém stavu s rozbitým obličejem, o okolnostech incidentu mluvil L. velmi vyhýbavě. Spřátelili jsme se hned a i když na naše tábory pro středoškoláky narkomany nebereme, v jeho případě jsem udělal výjimku. Byl to šťastný tah. L. se později podařilo odmaturovat, ale dlouhodobě pořád jel v různých látkách, marihuanu nepřestal kouřit nikdy a jako dnes mnozí ji ani nepovažoval za drogu. Vzhledem k tomu, čím se sjížděl jinak, to mělo svou logiku. Život L. se nicméně začal pomalu zvedat ze země. Dokonce zkusil i pobyt v jednom francouzském klášteře, kde, jak mi opakovaně říkal, byl šťastný. Nemusel zde totiž nic vymýšlet, přísný denní řád rozděloval již stovky let hodiny dne mezi práci a modlitbu a pro L. bylo výhodné, že měl pořád nějaký program. Občasné úniky přes zeď do krčem a návraty v dosti zdevastovaném stavu zpět však donekonečna mniši přehlížet nemohli a tak se L. vrátil zpět do republiky. Vystřídal několik zaměstnání a nakonec si dal větší dávku, než tělo vydrželo. Pohřeb měl nedávno na Vysočině; bylo mu kolem 27 let. Ani v tomto případě marihuana pochopitelně a samozřejmě za nic nemohla. V žádném případě. Na vině byly daleko silnější chemikálie.

Když už o těch našich táborech mluvím, občas na nich mají přednášky i kluci z jedné protidrogové neziskovky. Je s podivem, jak agresivně vystupují zejména proti marihuaně a zejména ti pracovníci, co kdysi v drogách vězeli až po uši, nakonec se z toho s různými následky dostali a vystupují teď ostře proti návykovým látkám jako takovým a marihuaně zejména. Pokaždé mluví o odrazových můstcích a vstupních drogách. Konzumenti trávy ví, že to tak dozajista a samozřejmě není a že se nic nemůže stát.

Já sám nemám co mluvit, neboť jsem nikdy neměl z trávy ani jediný šluk. Jsem proto podle konzumentů také pokrytec, který mluví o něčem, čemu nerozumí a co nikdy ani nezkusil. Problém je v tom, že kdybych si jointa dal, byl bych taky pokrytec, který na jedné straně kárá a na druhé sám hulí, něco ve smyslu káže vodu a pije víno. Takže to ve finále vyjde na stejno. Logika je neprůstřelná, proti marihuaně nikdo nic nemůže říct. Nekouříš, nevíš, o co jde. Kouříš, tak nemluv. A tak radši nehulím, protože mým výrobním nástrojem je mozek a mám takové zaměstnání, že se musím udržovat, každý den několik hodin čtu a hodně mi záleží na propojení krátkodobé a dlouhodobé paměti. Taky jsem kravaťák z univerzity a v noci se občas budím úzkostí. Kdybych hulil, byl bych v pohodě.

Vadí mi, pravda, i ten alkohol. Abych byl přesný, nevadí mi absolutně, jsem z jižní Moravy. Co mi vadí, jsou noční pražské hospody plné mladých lidí, nejen v pátek ale pořád, den co den, sedm dní v týdnu, tři sta šedesát pět dní v roce. Možná je to už věkem. Když jdu kolem, myslím na to, kolik myšlenek a kolik nápadů se právě topí. To samozřejmě není pravda, konzumenti ví, že Paul McCartney napsal nejlepší vály pod vlivem marihuany, takže co. A teprve až napíšu Yesterday, budu moci mít co mluvit.

Opravdu nemám v ruce žádnou statistiku a čísla, píši tento text jen proto, že se mi zdá, že u příliš mnoha životních selhání mých příliš mnoha kamarádů postává kdesi v pozadí marihuana a tváří se nezúčastněně.

Nechce si mi utíkat. Dávám přednost svým úzkostem, dávám přednost být zde střízlivý a bolavý než být tam venku na tripu a v pohodě, a moc bych si přál, aby konzumace marihuany nebyla pro veřejnost zlegalizována. Z toho důvodu, že procento těch, kteří v ní zůstanou viset nebo se po ní sklouznou dál se mi zdá rizikově velké. Konzumenti mi to samozřejmě neberou a pokud bude marihuana volně dostupná, budou mě třeba i tolerovat.

Zdroj: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/marek-vacha.php?itemid=19642